Milovaní, bratři a sestry !
Mám radost, že mohu srdečně pozdravit vás všechny, kteří jste se zde sešli z pěti kontinentů na třetí světové Ultreyi Cursillos de Cristiandad. Děkuji za vaši návštěvu, všichni buďte vítáni.
Zdravím španělsky mluvící cursillisty, kteří přicházejí z Ameriky a Španělska. Vzpomínám na to, že tato apoštolská zkušenost vznikla v Palma de Mallorca. Byla založena Mons. Juanem Hervásem, horlivým pastýřem tohoto křesťanského společenství.
Vítám každého z vás a chtěl bych vás povzbudit, abyste z této Ultreyi Velkého jubilea učinili dobu nového nasazení, svatosti života a apoštolátu.
Srdečně vítám všechny francouzsky mluvící účastníky.
Zvlášť srdečný pozdrav patří těm, kteří přicházejí z německy mluvících zemí. Ať tato slavnost posílí vaši víru.
Zdravím prezidentku celosvětově rozšířené organizace Cursillo a děkuji jí za srdečná slova, která mi řekla vašim jménem a která vyjadřovala apoštolské nasazení vašeho hnutí a dobro, které Pán vašim prostřednictvím činí. Zdravím zakladatele, duchovní průvodce a lidi zodpovědné ve vašem hnutí. Vaše, tak radostná a slavnostní přítomnost svědčí o tom, že malé semínko, které bylo před více než 50 lety zaseto ve Španělsku, vyrostlo ve velký strom bohatý ovocem Ducha. Ano, dále také dává šťastnou odpověď na otázku, kterou položil můj vážený předchůdce papež Pavel VI. na první světové Ultreyi v Římě: „Má evangelium ještě sílu získat si zralého člověka z městského i venkovského prostředí?“
Víra a blízkost životu
Proto se připojuji k vašemu poděkování Pánu za všechno, co prostřednictvím Cursilla v církvi vykonal a dále bude konat.
Téma této světové Ultreyi – „Evangelizace různých prostředí ve třetím tisíciletí – výzva pro Cursillo“ – svědčí o vašem úsilí, nabídnout novými prostředky a s nadšením mužům a ženám 21. století zážitek s Kristem. Je to o to naléhavější, že „Celé země a národy, ve kterých dříve vzkvétalo náboženství a křesťanský život a byly schopny vytvořit živé, věřící společenství, (…) jsou nyní vystaveny těžkým zkouškám (…) díky pokračujícímu rozšiřování indiferentizmu, sekularizmu a ateizmu.“ (Christifideles laici, 34)
V této situaci, která je pro věřící výzvou k „obnovení křesťanské podstaty lidské společnosti“, si Cursillo klade za cíl přispět k tomu, aby se různá prostředí, kde lidé žijí a pracují, měnila v křesťanském duchu působením „nových lidí“, tedy těch, kteří se setkali s Kristem. O tento cíl usilují tři dny „malého kurzu křesťanství“, kdy tým kněží a laiků podporovaný modlitbami a oběťmi ostatních členů hnutí, zprostředkuje základní pravdy křesťanské víry, způsobem zvláště blízkým životu. Zvěstování Krista nabídnuté tímto způsobem otvírá účastníky Cursilla téměř vždy daru obrácení, živějšímu vědomí přijatého křtu a vlastního poslání v církvi.
Cítí se povoláni k tomu, aby byli prorockým „kvasem“, který se smísí s moukou, (srv. Mt 13,33). Chtějí být „solí země“ a „světlem světa“(Mt 5,13-14), aby mohli všem, které potkají, zvěstovat, že pouze v Ježíši Kristu je spása (Sk 4,12) a „tajemství člověka se vyjasní jen v tajemství slova, které se stalo tělem „. (Gaudium et spes, 22)
Milovaní bratři a sestry, buďte odvážnými svědky „služby pravdě“ a pracujte neúnavně se „silou společenství“. Přijměte beze strachu výzvy, před kterými v našich dnech stojí nová evangelizace. Odpovězte na ně tím, že využijete bohatství vašich duchovních zkušeností.
Tváří v tvář kultuře, která často dokonce popírá existenci objektivní, univerzálně platné pravdy a často ztroskotává v mělčinách“ nihilizmu (Fides et ratio), musí věřící jasně ukázat, že Kristus je cesta, pravda a život. (J 14, 6)
Vás, kteří jste mu velkomyslně otevřeli svá srdce, Kristus vybízí, abyste ho neúnavně zvěstovali všem, kteří ho dosud nepřijali. Vybízí vás vstoupit do jeho služby, služby jeho pravdě, která nás osvobozuje.
Taková „služba pravdě“ bude tím přesvědčivější, čím víc bude vycházet z vašeho všedního života. V Cursillu často používaná modlitba říká: „Kristus nemá ruce, jenom naše ruce, aby změnil dnešní svět. Kristus nemá nohy, jenom naše nohy, aby lidi k němu dovedly. Kristus nemá rty, jenom naše rty, aby promlouval k lidem.
To je váš apoštolát : žijte ve stálém souznění s církví, aby se zviditelnila „síla společenství“, která představuje metodu a obsah přikázání Božího lidu. Proti formám individualizmu, který tříští a rozbíjí sílu evangelizace, musíte sjednotit svoje misionářské snahy s těmi z mnoha církevních sdružení, která probudil Duch v naší dnešní církvi. Společně se snažte, abyste znovu nabízeli krásu prvních křesťanských obcí, které přiměly pohany s úžasem zvolat: „Hleďte, jak se milují!“ Vždy následujte příkazy učitelského úřadu. Neboť žádné charisma nezbavuje spojení a podřízení se pastýřům církve, jejichž schopnost úsudku sama zaručuje věrnost charismatu.
Ať i dnešní jubilejní slavnost obnoví v každém z vás věrnost vašemu charismatu a ještě více upevní křesťanské společenství.
„De colores, De colores,
se visten los campos en la primavera
De colores, De colores
son los pajaritos que vienen de fuera.
De colores, De colores,
es el arco iris que vemos lucir.
(Barevné, barevné vidíme pole na jaře.
Barevní, barevní jsou ptáci, kteří přilétají zdálky.
Barevná, barevná je duha, kterou vidíme zářit.)
Setkání ve společenství
Slova této španělské lidové písně pomáhají účastníkům Cursilla přemýšlet o mnohotvárné kráse stvoření. Setkání s Kristem vás naučilo vidět lidi a přírodu, události všedního dne a celý život novýma očima. Zjistili jste, že skutečné štěstí je v následování Pána
Tato osobní a společná zkušenost nyní musí být sdělena ostatním. Mnoho současných mužů a žen, kteří se bohužel vzdálili od Boha, od vás očekává světlo víry, které umožní také jim objevit barvy stvoření a radost z vědomí, že je Bůh miluje.
„Odvahu! Ultreya! Vpřed!“ k vám dnes volá Petrův následovník. Pohleďte na Marii, příklad neotřesitelné věrnosti Bohu, a za všech okolností složte svoji důvěru jako ona v Boha, otce milosrdenství, který střeží i vaše kroky na cestě pravdy a lásky.
Jako výraz mé náklonnosti vás ujišťuji svými stálými modlitbami, svolávám na vás plnost Boží milosti a uděluji všem apoštolské požehnání.
přeloženo z L´OSSERVATORE ROMANO 4.8.2000